To je o nás!

3. srpna 2017 v 6:19 | Talaniel |  Srdeční záležitosti
Někdy si říkám, jestli nejsem blázen. Nemohu totiž na L. zapomenout, stále po ní toužím a děsí mě, co všechno mi ji připomíná. Mají to ostatní zamilovaní stejně?

Třeba cesta do práce:
  • vídám ženy, které mi svou postavou L. připomenou, a bodne mě u srdce
  • vídám ženy s kočárky nebo i těhotné ženy, které mi L. připomenou, a bodne mě u srdce
  • vídám muže, kteří vypadají jako její manžel, a ty jo, bodne mě u srdce
Pak šílenost s hudbou. Miluji poslech hudby, ale co textů jde vztáhnout na tuto mou srdeční záležitost! Žebříčku pochopitelně dominuje Still Loving You od Škorpiónů. Nejde však jen o texty, týkající se lásky. Včera mě například oslovila pasáž "Escaping the past by embracing the future" ze skladby Crystallised od Haken. Přijde mi to jako dobrá rada, ale není snadné jen tak zapomenout na ty hovadiny, které se mi ve vztahu s L. povedly. Totiž: to, že po ní toužím, nějak zvládnu, teď už se to dostalo do snesitelné podoby. Trápí mě hlavně strach z toho, že na mě zanevřela a že mám po svém výkonu o jednu úžasnou kamarádku méně, což je při počtu mých přátel dost velká procentuální ztráta. Vidíte to? Kreyson: "nejde zpátky vzít slova svá". Já se prostě šíleně stydím přijít jí na oči, natož ještě v přítomnosti kolegů. To nevím, co budu dělat, až se vrátí do práce, jak vyhrožovala :-)

Dalším bohatým zdrojem paralel jsou filmy a seriály, a to i takové, kde by mě je dřív nenapadlo hledat. V posledních měsících sjíždím seriál Star Trek: Voyager a tam je takových míst, která se mi podařilo vztáhnout na sebe a L.! Ona je to taková telenovela ve scifi balení a vztahy a zaláskování tam řeší každou chvíli. Včera mi jela epizoda 5x13, ve které padne něco ve smyslu, že láska je nejhorší emoce ze všech a plodí další emoce: žárlivost, stud, hněv, smutek. A jeden Vulkánec tam radí mladšímu: "musíš se naučit tyto emoce potlačit, nebo tě zničí." Ale my nejsme Vulkánci, že?

A taky mě štve LinkedIn :-) Nevím, jak ten krám funguje, ale nabízí mi L. k přidání do konexí, ale, ty jo, jak si ji mohu přidat, když předpokládám, že to odmítne? Ani se na její profil nemohu podívat, aniž by si myslela, že ji šmíruji a obtěžuji, protože ten krám by jí to mohl sdělit. Jako je to super - to se přihlásíte do e-mailu, a tam spam z LinkedInu - "znáte uživatele L.?" "No jasně, že znám, krucinál! Di do háje!" Si ty notifikace asi vypnu, jestli to vůbec jde. Tyhle sociální (pardon, profesní) sítě jsou hrozně vlezlé.

Vidí a slyší se ostatní zamilovaní také v každé pitomině? Nebo takhle blbnu jen já? A dá se s tím něco dělat? Tedy kromě fatálního sebepoškození?

No nic, jdu se pokusit obejmout budoucnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 @@@ @@@ | 3. srpna 2017 v 7:22 | Reagovat

Ty ju proste uštveš až ťa pošle do ignoru na tvrdo... Koleduješ si o to lebo nie si schopný prijať fakt, že miluje svojho muža a ty si ten natvrdlý, otravný mentál, ktorý to nedokáže pochopiť. Gratulujem, si kus urevanej otravnej sračky a nie chlap!
Byť na jej mieste tak ťa slovne rozkopem na atómy.
Si nechutný psychoš... Nerozmýšľal si o psychológovi???

2 Talaniel Talaniel | 3. srpna 2017 v 8:41 | Reagovat

Děkuji za přínosný příspěvek a potvrzení mých obav, že potřebuji psychouše :-)

3 @@@ @@@ | 3. srpna 2017 v 9:05 | Reagovat

Ako sorry ale od ledna ti to jebe na hlavu. Doma šukaš svoju nič netušiacu partnerku a pri tom si predstavuješ ženu, ktorá ti dala jasne najavo, že miluje svojho manžela. Sa čudujem, že ti ešte Pán manžel nerozmlátil ksicht.
Ty to asi nevidíš ale ubližuješ všetkým naokolo. Klameš svoju partnerku(čo by na to celé asi povedala ona?), ryješ sa do fungujúceho manželstva, kde pribudlo malé dieťa (chceš ho vážne rozbiť? Chceš pripraviť malú o možnosť vyrastať v normálnej rodine lebo TY chceš jej matku?)
Úprimne, vsadila by som sa, že je za tým pohnuté detstvo a nespracované traumy. V jednom článku si písal toto:"Blbý je, že ji asi nenapadne, že prostě potřebuju, aby mi řekla, že mi odpouští a že mi věří. Ona se k tomu nechce vracet, to chápu, ale já to odpuštění potřebuju pro klid své duše."
Tebe ide len o to, čo chceš ty. Zamyslel si sa nad tým, že ona možno nemá dôvod ti odpúšťať? Že je to celé nie o nej ale o tvojom vykonštruovanom pohľade na vec? Že ťa nechce ani ako priateľa pretože si neznesiteľne posadnutý jej osobou?
Btw. Aký vzťah si mal s matkou? Predpokladám, že divný...

4 Talaniel Talaniel | 3. srpna 2017 v 9:20 | Reagovat

Na svou obranu: nemyslím, že ji stále obtěžuji. Nechce se mi to dohledávat, ale myslím, že  za poslední cca. tři měsíce jestli dva (podle mě korektní, ale pochopitelně to vidím zkresleně) e-maily a osobní kontakt žádný a ani nemám v plánu se s ní z vlastní vůle setkat nebo jí dál psát.

Ale uznávám, že asi nejsem duševně zcela vpořádku :-) Celé je to pro mě velice poučná zkušenost. Poznávám zákoutí své osobnosti, která se mi moc poznávat nechce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama