Could we start again, please?

14. září 2017 v 12:35 | Talaniel |  Srdeční záležitosti
Ahoj, L.,

moc, moc mi chybíš. Tvůj hlas, Tvůj úsměv...

Prodírám se dny jak nějakou houštinou. Stále ty samé sračky každý další den. Je to nekonečné. K. se na Tebe nevyptávám, ač mě stojí dost práce se ho nezeptat, tak ani nevím, jak se máš, ale nepochybně lépe než já. M. je určitě zdravá, roste, papá, spinká. Malé miminko, to je nejkrásnější období s dítětem. Kolem nástupu na základku už je to jiné.

Občas se pokouším vylepšit naše společné dílo. Co bys asi mým zlepšovákům řekla? Mám v rukávu ještě pár nápadů, ale nedávno mě vytočil kolega, když řekl, že ho ten projekt nezajímá. Trdlo jedno. No, třeba ještě jednou krásu toho programu objeví. Naštěstí má projekt minimálně jednoho fanouška, tak ty zlepšováky asi zrealizuju :-) Pro něj a pro Tebe.

V posledních dnech mi trochu pomohla dovolená, ale s návratem do práce se mi zas vrací ta hrozná touha. Nepohodlný byl i jen pitomý oběd s K. Strach, že něco řekne, a na druhé straně touha se ho na Tebe zeptat. Hrozný. Už nikdy víc! Děsím se toho, jestli se někdy potkáme. Co řekneš? Co řeknu já? Napadají mě slova písně Could we start again, please? Zkouším se léčit slovy jiné písně - Escaping the past by embracing the future, ale moc to nepomáhá.

No nic, konec oběda, jdu se zas brodit sračkama.

Měj se moc krásně, L. Myslím na Tebe.

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Eleanore Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Samanthe Lune┼ | Web | 14. září 2017 v 12:46 | Reagovat

Pekny blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama