Náramek (4. část)

18. srpna 2018 v 20:48 | Talaniel |  Kačka
Dny utíkaly a mé schopnosti se zlepšovaly. Jednou jsme vyrazily k nedalekému jezírku, abych dostala lekci, po které jsem si připadala jako biblický prorok.
"Dnes budeme trénovat s vodou," řekla Mariana, a když jsem se svlékla, zasmála se a poplácala mě po zadku: "Takhle ne, prdelko. Dívej se. Voda je tvárná a poslušná. Můžeš ji sbírat ze vzduchu."
Udělala z dlaní misku, která se jí pochvíli naplnila vodou. Vytvořila z ní kouli, která visela ve vzduchu. Strčila pod ni dlaň, povolila duševní sevření a voda jí se šplíchnutím stekla kolem dlaně na zem. Ukázala mi ruku. Byla suchá.
Moje pokusy ji napodobit byly velmi chabé. Pár kapek, které se mi podařilo vyloudit ze vzduchu, mi steklo mezi prsty. Mariana věc nijak nekomentovala a nechala mě, ať se s vodou peru po svém. Místo toho se věnovala sbírání dřeva na oheň.
"Pojď, zkusíme něco těžšího," řekla, když byla hotová. Pak vkročila na vodu. Jen jsem v údivu otevřela ústa. Asi tři metry od břehu se zastavila, otočila se a pokynula mi, ať ji následuji. Hned při prvním kroku mi noha zajela do bahna na dně jezírka, ale druhý krok byl jistější a vystoupila jsem jako do schodu na hladinu. Udělala jsem několik kroků, ale pak jsem ztratila koncentraci a zahučela jsem po ňadra do studené vody.
Myslela jsem, že mě zachytí nebo mi alespoň pomůže ven. Místo toho bez jakékoliv reakce odkráčela na souš. Zkusila jsem se znovu vyškrábat na hladinu a tentokrát jsem došla až k ní.
"Možná ses přeci jen měla svléknout," usmála se. "Mohly bychom tě i s košilkou vysušit bez zdroje tepla, ale myslím, že máme dobrou příležitost si pohrát s ohněm."
Ničit je vždy jednodušší než něco tvořit a stejně jednoduché je něco zapálit a zničit ohněm, než vytvarovat vodu. Můj první pokus byl tentokrát až příliš úspěšný. Větve v ohništi explodovaly a hořící úlomky se rozlétly po okolí. Mariana se hned zaštítila a všechny projektily odrazila, ale moje dovednosti nestačily a dopadly na mě mnohé kousky dřeva. Polyethylenová košilka se okamžitě začala na několika místech škvařit a rozpadat v plamenech a jen má vlastní rychlá reakce zamezila popáleninám. Vztyčila jsem ohnivzdorný štít, zkondenzovala vodu a spláchla jsem se jako sprchou. Pohlédly jsme na sebe a rozesmály jsme se.
"Budeme ti muset sehnat jiný oděv," řekla Mariana, když jsme se uklidnily. "A mladá žena by měla mít nový, tak ti zítra pro nějaký dojdu na nedalekou usedlost."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 19. srpna 2018 v 20:26 | Reagovat

Chodit po vodě tedy není jednoduché, parádní pokračování!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama