Strach na lopatkách?

19. října 2018 v 23:45 | Talaniel |  Srdeční záležitosti
Yoda měl pravdu. A Bruce Lee vlastně taky.


Budoucnost je skutečně stále v pohybu. Můžu spekulovat, jak se mi zachce, ale budoucnost prostě neuhádnu. L. nepřišla a můj strach ze setkání s ní byl zbytečný. Musím se z toho poučit. Přijímat život tak, jak přichází a netrápit se tím, co se možná nestane. Nevím, zda díky tomu, že nepřišla, cítím úlevu nebo smutek. Asi obojí. Na jednu stranu ji chci vidět, obejmout ji, přivonět k jejím vlasům. Z druhé strany na mě civí strach, ten můj věčný souputník. Heh. Nenávidí mě? Co se stane, jestli se někdy potkáme? Brr. Pryč od těchto myšlenek - ztráta času. Tady a teď!

Operace "Trénink" probíhá také zatím klidně. Pokaždé dorazil člověk, který trénink vedl, a mně zůstala asistentská role, což mi vyhovuje, i když jednou to bylo napínavé a nezbylo mi, než trénink zahájit bez vyšší šarže. Ale dobrý. Ještě přežít jeden týden a bude to. Má to ovšem jednu slabinu - pokud vedení tréninku uniknu, tak se vlastně nic nenaučím. Jak jinak překonat strach, než mu čelit? Nejlepším učitelem jsou chyby a bolest. Aj, opět hvězdnoválečné moudrosti. Ale něco na nich je.

Ale z tý L. si asi stejně nakonec hodím mašli :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 1. listopadu 2018 v 19:51 | Reagovat

Krásný příběh, pěkně se to čte

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama